Můj hudební příběh

Od roku 2020 ke mně proudí a s mou esencí se snoubí písně (můj hudební projekt ŽENSEN). V roce 2021 jsem si navnímala, že mám začít své písně zpívat s dalšími ženami a začít je také sdílet se světem. Následovala jsem tedy své srdce a vykročila na vlastní hudební cestu (dosud jsem svými hudebními zpěvnými schopnostmi a dovednostmi  podporovala  především druhé interprety a hudební uskupení).

řála jsem si písně nahrát v podobě, v jaké se mi „zjevily“ (tj. se všemi doprovodnými hlasy, houslemi, bubnem apod.), k čemuž došlo v červenci 2023 díky podpoře Lilie Khoustnoutdinové a příznivců na donio.cz.

Miluju polyfonii (vícehlasy) a moravské halekačky (mám kořeny na severní i jižní Moravě). Hraju na housle, které patřily mému dědečkovi, na které i on s láskou hrál až do své smrti, a na které jsem se chodila od školky s velkou posvátností dívat do mamčiny skříně. Brala jsem je do rukou s vidinou toho, že až vyrostu a odložím housle osminky, čtvrtky a půlky, budu na ně hrát…

Zpěv a celkově práci s hlasem vnímám jako svoji celoživotní lásku a nejlepší nástroj pro mou psychickou pohodu. Hudba je přirozenou součástí mého každodenního bytí.

Lidský hlas je pro mne silný, léčivý a transformační nástroj. Ráda se pohybuju ve všech jeho barevných odstínech, hraju si s jeho jemností, sílou i živelností, nořím se do hlubin, vzlétám do výšek a libuju si v hlasovém středu.

Při zpěvném a hudebním projevu, stejně jako při „skládání“ hudby, mě nejvíce uchvacují silné momenty intuitivního vedení shůry a napojení se na zdroj.

Při zpěvu se doprovodím na kytaru, ukulele, guitalele, maracu nebo šamanský buben.

Celkově mám od dětství za sebou už asi tisícovku hudebních vystoupení před lidmi.

Jak začala má hudební cesta?

Zpívala jsem dříve, než jsem začala mluvit. Na kytary rodičů jsem začala sahat a postupně na ně brnkat, sotva jsem na ně dosáhla. Intonovala jsem od 1,5 roku života. Už od dětství ke mně každý den „proudily“ popěvky, melodie (bez textů) a fascinovaly mě vícehlasy.

Už v MŠ a později i na základní umělecké škole jsem zpívala ve sboru a se svou kamarádkou Peťkou, se kterou jsme proplétaly naše hlasy a tóny houslí s kytarou. Na Portě v Havířově jsme se v r. 1997 umístily na 3. místě, ve stejném roce na 1. místě na folkovém Orlovském špagátu. Vystudovala jsem 2 cykly hry na housle + nástavbu (celkem 14 let), 15 let jsem zpívala a hrála první  housle v moravské cimbálové muzice Vonička, se kterou jsem se hudebně „otrkala“ a procestovala téměř celou Evropu. Cimbálovku založil a srdcem vedl Ing. Jiří Slavík, který mi vždy byl lidským, hudebním, učitelským i pracovním vzorem. Získali jsme několik ocenění, mj. i 1. místo mezi cimbálovými muzikami v dané věkové kategorii v ČR v r. 1994, ve francouzském Dijonu jsme se v r. 1999 stali laureáty celého 53. ročníku Mezinárodního folklórního festivalu a vyhráli jsme zde i cenu diváků. Úspěšně jsem prošla talentovou zkouškou na Janáčkově konzervatoři (obor Housle), ale nakonec jsem se rozhodla jít jinou, pro mne více neutrálnější cestou, zvolila jsem gymnázium. 

Ve 14 letech jsem si k houslím přidala vytouženou kytaru, v dospělosti pak ukulele, guitalele a šamanský buben. Zpívat a hrát jsem měla možnost v několika hudebních uskupeních různých hudebních žánrů, kde jsem zpívala česky nebo anglicky a hrála na housle, v cikánské kapele Imperio,Sonic Halo, občas jsem hlasem i kytarou doprovázela romskou zpěvačku Veroniku Kačo…vše mě obohatilo. Srdcovou záležitostí pro mne bylo vystoupení ve dvou moravských jeskyních v rámci Mezinárodního benefičního festivalu Cave-beat organizovaného mým velmi dobrým přítelem Zdeňkem Vilímkem. Diplomovou práci jsem měla zaměřenou na Muzikoterapii u dětí s mentálním postižením. Hudebně mě ovlivnily různé styly a interpreti, v dětství nejvíce vícehlasy ve Spirituál kvintetu a Hoboes, dále Nohavica, Karel Kryl, cimbálová hudba (Morava, Slovensko, Maďarsko), v dospělosti tradiční hudba z různých koutů světa (např. Mongolsko, Indie, Tibet a další asijské země, Austrálie a už zmíněná romská hudba, zejména pak Ida Kelarová). Po mnoho let byla mou největší inspirací Iva Bittová. Jedním z mých hudebních snů je si s ní zpěvně zaimprovizovat.

Hluboce na mne zapůsobila hudba severo i jihoamerických indiánů během osobních setkání s těmito původními obyvateli různých zemí a během různých tradičních rituálů, kterými jsem prošla. Jejich a další léčivé písně zpívám už od roku 2016 pro sebe i druhé v různých jazycích – domorodých, ve španělštině, portugalštině, češtině, slovenštině a angličtině.

Své písně (projekt ŽENSEN) i písně jiné s láskou zpívám a hraju v ženském kruhu Povolení a výživa, ženském zpěvném kruhu HLAS SRDCE, při oslavách slunovratů a rovnodenností, na rituálních svatbách, na koncertech a při dalších příležitostech.

Ráda je zazpívám a zahraju i vám. 

Moje camino rojo

Střípky mého osobního příběhu……………

nvdnvdvndfna